28th September, 2002
Prime Minister's Office  


PM'S SPEECH AT THE INAUGURATION OF THE 38TH INDIAN LABOUR CONFERENCE


The Prime Minister, Shri Atal Bihari Vajpayee inaugurated the 38th Indian Labour Conference here today. The Prime Minister spoke in Hindi and a prepared text of the Prime Minister’s speech was taken as read. Following is the text of the Prime Minister’s speech in Hindi. The English version of the text of the prepared speech (taken as read) will follow the extempore version.

ÉÊàÉjÉÉä, =nÂPÉÉ]xÉ £ÉÉ­ÉhÉ +ÉxiÉ àÉå cÉä ®cÉ cè* àÉé ºÉàÉZÉiÉÉ lÉÉ ÉÊBÉE |ÉÉ®Æ£É àÉå ¤ÉÉäãÉ-¤ÉÉãÉBÉE® SÉãÉÉ VÉÉ>óÆMÉÉ* ãÉäÉÊBÉExÉ gÉàÉ àÉÆjÉÉÒ àÉcÉänªÉ xÉä AäºÉÉ àÉÉÉÌàÉBÉE £ÉÉ­ÉhÉ ÉÊnªÉÉ ØnªÉ BÉEÉä UÚxÉä ´ÉÉãÉÉ BÉEÉÒ VÉÉxÉä BÉEÉÒ <SUÉ xÉcÉÓ cÖ<Ç* àÉä®ä ÉÊãÉA ªÉc iÉÉÒºÉ®É gÉàÉ ºÉààÉäãÉxÉ cè* àÉÖZÉä ªÉcÉÆ ={ÉÉκlÉiÉ cÉäxÉä àÉå ¤É½ÉÒ |ɺÉxxÉiÉÉ cè* ªÉc gÉàÉ ºÉààÉäãÉxÉ ªÉÉ ÉÊjÉ{ÉFÉÉÒªÉ ´ÉÉiÉÉÇ ªÉÉ ÉÊjÉ{ÉFÉÉÒªÉ ÉÊxÉhÉÇªÉ ªÉä ¤É½ä àÉci´É{ÉÚhÉÇ cé, ãÉÉäBÉEiÉÆjÉ BÉEÉ ¤ÉãɶÉÉãÉÉÒ ¤ÉxÉÉiÉä cé +ÉÉè® ®É­]Å BÉEÉÒ ºÉàÉßÉÊr BÉEÉ £ÉÉÒ uÉ® JÉÉäãÉiÉä cé* {ÉcãÉä ªÉc vÉÉ®hÉÉ lÉÉÒ ÉÊBÉE gÉàÉ +ÉÉè® {ÉÚÆVÉÉÒ <xÉàÉå BÉEÉä<Ç àÉäãÉ xÉcÉÓ cÉä ºÉBÉEiÉÉ <xÉàÉå BÉEä´ÉãÉ ºÉÆPÉ­ÉÇ cÉä ºÉBÉEiÉÉ cè* <ºÉ ÉÊãÉA ´ÉMÉÇ ºÉÆPÉ­ÉÇ BÉEÉÒ ÉÊ´ÉSÉÉ®vÉÉ®É |ÉSÉÉÊãÉiÉ cÖ<Ç* ãÉäÉÊBÉExÉ ¤ÉÉn àÉå ãÉMÉÉ ÉÊBÉE ºÉàÉx´ÉªÉ ºÉä, ºÉÉàÉÆVɺªÉ ºÉä, ºÉàÉZÉÉèiÉä ºÉä, ´ÉÉiÉÉÇ ºÉä +ÉÉè® ºÉ¤ÉBÉEä |ÉÉÊiÉ xªÉɪÉ{ÉÚhÉÇ oÉέ] +É{ÉxÉÉxÉä ºÉä ´ÉMÉÇ ºÉÆPÉ­ÉÇ +ÉxÉɴɶªÉBÉE cÉä VÉÉiÉÉ cè, FÉÉÊiÉ {ÉcÖÆSÉÉiÉÉ cè, =i{ÉÉnxÉ àÉå ¤ÉÉvÉBÉE ¤ÉxÉiÉÉ cè* ºÉàÉÉVÉ BÉEÉ VÉÉä ºÉÉàÉxVɺªÉ cè =ºÉBÉEÉä iÉÉä½iÉÉ cè* ÉÊu{ÉFÉÉÒªÉ ´ÉÉiÉÉÇ +É{ÉxÉä àÉå ¤ÉcÖiÉ àÉci´É{ÉÚhÉÇ cè, <ºÉBÉEÉä +ÉÉè® ¤ÉãɶÉÉãÉÉÒ ¤ÉxÉÉxÉä BÉEÉÒ VÉ°ô®iÉ cè* BÉÖEU àÉÖqä AäºÉä cé ÉÊVÉxÉ {É® +ÉÉàÉ ®ÉªÉ ¤ÉxÉÉxÉÉ ¤ÉcÖiÉ +ÉɴɶªÉBÉE cè*

càÉ ãÉÉäBÉEiÉÆjÉ cé, ºÉƺÉÉ® BÉEä ºÉ¤ÉºÉä ¤É½ä ãÉÉäBÉEiÉÆjÉ cé* {ÉÉÉÌ]ªÉÉÄ cé, ÉÊ´É®ÉävÉÉÒ nãÉ cé, AäºÉä £ÉÉÒ cé VÉÉä nãÉ ÉÊ´ÉcÉÒxÉ cé* +É{ÉxÉÉ-+É{ÉxÉÉ oÉέ]BÉEÉähÉ ®JÉiÉä cé* ºÉàɺªÉÉ BÉEÉ ºÉàÉÉvÉÉxÉ fÚÆfxÉä BÉEÉ |ɪÉÉºÉ BÉE®iÉä cé* ãÉäÉÊBÉExÉ, VÉÉä ®É­]ÅÉÒªÉ ºÉàɺªÉÉAÆ cé =xÉ {É® +ÉMÉ® +ÉÉàÉ ®ÉªÉ ¤ÉxÉÉxÉä BÉEÉ |ɪÉixÉ xÉ cÉä +ÉÉè® =ºÉ |ɪÉixÉ àÉå ºÉ{ÉEãÉiÉÉ xÉ ÉÊàÉãÉä iÉÉä ÉÊ´ÉBÉEÉºÉ BÉEÉÒ MÉÉÊiÉ +É´Éâór cÉäMÉÉÒ* +É¤É +ÉÉÉÌlÉBÉE ºÉÖvÉÉ®Éå BÉEÉÒ ¤ÉÉiÉ cÉä ®cÉÒ cè, =ºÉàÉå gÉàÉ ºÉÖvÉÉ®Éå BÉEÉ £ÉÉÒ ºÉàÉÉ´Éä¶É cè* càÉÉ®ä àÉVÉnÚ®Éå BÉEä xÉäiÉÉ ÉËSÉÉÊiÉiÉ cé* ÉÊ®{ÉÉä]Ç +ÉÉ MÉ<Ç ®ÉÊ´Éxp ´ÉàÉÉÇ +ÉɪÉÉäMÉ BÉEÉÒ* {ÉcãÉä iÉÉä ºÉ®BÉEÉ® ªÉc BÉEc BÉE® àÉÉàÉãÉÉ ]ÉãÉ näiÉÉÒ lÉÉÒ ÉÊ®{ÉÉä]Ç +ÉÉxÉä ´ÉÉãÉÉÒ cè, +ÉɪÉÉäMÉ ¤Éè~É cÖ+ÉÉ cè, WÉ®É <ÆiÉVÉÉ® BÉE®Éä, lÉÉä½É vÉÉÒ®VÉ ®JÉÉä* +É¤É {ÉÚUÉ VÉÉ ®cÉ cè ÉÊBÉE ÉÊ®{ÉÉä]Ç +ÉÉ MÉ<Ç BÉDªÉÉ BÉE® ®cä cé +ÉÉ{É? +ÉÉè® ºÉ®BÉEÉ® ºÉä £ÉÉÒ {ÉÚUÉ VÉɪÉäMÉÉ +ÉÉè® àÉÉÉÊãÉBÉEÉå ºÉä £ÉÉÒ {ÉÚUÉ VÉɪÉäMÉÉ* +É¤É ªÉc iÉÉä ~ÉÒBÉE cè ÉÊBÉE ºÉ®BÉEÉ® BÉEcäMÉÉÒ ÉÊBÉE càÉ ÉÊ´ÉSÉÉ® BÉE® ®cä cé +ÉÉè® ÉÊ´ÉSÉÉ® BÉE®xÉÉ £ÉÉÒ SÉÉÉÊcA, ãÉäÉÊBÉExÉ ÉÊ´ÉSÉÉ® ABÉE{ÉFÉÉÒªÉ xÉcÉÓ cÉäxÉÉ SÉÉÉÊcA* Éʴɶ´É BÉEÉÒ VÉÉä +ÉÉÉÌlÉBÉE {ÉÉÊ®ÉκlÉÉÊiÉ cè +ÉÉè® =ºÉBÉEÉÒ BÉÖEU UɪÉÉ càÉ SÉÉcå xÉ SÉÉcå càÉÉ®ä nä¶É {É® £ÉÉÒ {ɽiÉÉÒ cè, iÉÉä =ºÉºÉä =i{ÉxxÉ cÉäxÉä ´ÉÉãÉä ºÉÆBÉE] BÉEÉ ºÉÉàÉxÉÉ BÉEèºÉä ÉÊBÉEªÉÉ VÉɪÉä* nÖÉÊxɪÉÉ ÉÊBÉEºÉ MÉÉÊiÉ ºÉä +ÉÉMÉä ¤Éfà ®cÉÒ cè?

ÉÊ´ÉYÉÉxÉ +ÉÉè® ]èBÉDxÉÉäãÉÉìVÉÉÒ xÉä xɪÉä ÉÊFÉÉÊiÉVÉ JÉÉäãÉ ÉÊnA cé* BÉÖEU ãÉÉäMÉÉå BÉEÉä =i{ÉÉnBÉE SÉÉÉÊcA +ÉÉè® =i{ÉÉnBÉEiÉÉ £ÉÉÒ SÉÉÉÊcA* |ÉÉÊiɪÉÉäÉÊMÉiÉÉ ¤ÉcÖiÉ BÉEÉÊ~xÉ cÉä ®cÉÒ cè +ÉÉè® =ºÉ BÉEÉÊ~xÉ |ÉÉÊiɪÉÉäÉÊMÉiÉÉ àÉå càÉå +É{ÉxÉÉ ºlÉÉxÉ ¤ÉxÉÉxÉÉ cè* ¤ÉÉVÉÉ®Éå BÉEÉÒ cÉä½ ãÉMÉÉÒ cè, =ºÉàÉå +ÉÉMÉä VÉÉxÉÉ cè +ÉÉè® ºÉÉlÉ-ºÉÉlÉ ®ÉäVÉMÉÉ® näxÉä BÉEä +É{ÉxÉä ®É­]ÅÉÒªÉ ãÉFªÉ BÉEÉä £ÉÉÒ |ÉÉ{iÉ BÉE®xÉÉ cè* +ÉÉÉÌlÉBÉE ÉκlÉÉÊiÉ àÉå lÉÉäRÉ ºÉÖvÉÉ® cÖ+ÉÉ cè, ãÉäÉÊBÉExÉ MÉ®ÉÒ¤ÉÉÒ, ¤ÉäBÉEÉ®ÉÒ BÉEÉÒ ºÉàɺªÉÉ +É£ÉÉÒ £ÉÉÒ càÉÉ®ä ºÉÉàÉxÉä àÉÖÆc ¤ÉɪÉä JɽÉÒ cè* BÉDªÉÉ <ºÉBÉEä ÉʺɴÉÉ BÉEÉä<Ç +ÉÉè® ®ÉºiÉÉ cè ÉÊBÉE càÉ iÉäVÉÉÒ ºÉä +ÉÉÉÌlÉBÉE |ÉMÉÉÊiÉ BÉE®å, iÉäVÉÉÒ ºÉä +ÉÉÉÌlÉBÉE |ÉMÉÉÊiÉ* ®ä] +ÉÉì{ÉE OÉÉälÉ BÉDªÉÉ cÉä? +É¤É iÉÉä 5 {ÉEÉÒºÉnÉÒ iÉBÉE càÉ {ÉcÖÆSÉ MÉA cé 8 {ÉEÉÒºÉnÉÒ càÉÉ®É ãÉFªÉ ®JÉÉ cÖ+ÉÉ cè* +ÉÉÉÊJÉ® ãÉÉäMÉÉå BÉEÉÒ +ÉɴɶªÉBÉEiÉÉAÆ BÉEèºÉä {ÉÚ®ÉÒ cÉåMÉÉÒ? +ÉxxÉ BÉEä £ÉÆbÉ® £É®ä cÖA cé àÉMÉ® ãÉÉäMÉÉå BÉEÉä +ÉxxÉ BÉEÉÒ iÉBÉEãÉÉÒ{ÉE £ÉÉÒ cè* JÉ®ÉÒnxÉä BÉEÉÒ iÉÉBÉEiÉ xÉcÉÓ cè +ÉÉè® JÉ®ÉÒnxÉä BÉEÉÒ iÉÉBÉEiÉ <ºÉ ÉÊãÉA xÉcÉÓ cè ÉÊBÉE BÉEÉàÉ xÉcÉÓ cè* BÉEÉàÉ BÉEÉ +ÉlÉÇ ªÉc ÉÊBÉE =i{ÉÉnBÉE BÉEÉàÉ cÉäxÉÉ SÉÉÉÊcA* AäºÉÉ BÉEÉàÉ ºÉ®BÉEÉ® VÉÖ]ÉA iÉÉä <ºÉàÉå ºÉÉ®ä nä¶É BÉEä ºÉcªÉÉäMÉ BÉEÉÒ +ÉɴɶªÉBÉEiÉÉ cè* ÉÊ´ÉYÉÉxÉ +ÉÉè® ]èBÉDxÉÉäãÉÉìVÉÉÒ ºÉä àÉÖÆc àÉÉä½BÉE® càÉ xÉcÉÓ SÉãÉ ºÉBÉEiÉä* Éʴɶ´É BÉEÉÒ |ÉÉÊiɪÉÉäÉÊMÉiÉÉ àÉå càÉå JÉ½ä ®cxÉÉ cè* BÉEÉä<Ç ®ÉºiÉÉ xÉcÉÓ cè, +ÉxªÉ BÉEÉä<Ç {ÉÆlÉ xÉcÉÓ cè* <ºÉ {É® ¤ÉcºÉ cÉä ºÉBÉEiÉÉÒ cè, cÉäxÉÉ SÉÉÉÊcA* JÉÖãÉä ÉÊnãÉ ºÉä <ºÉ {É® SÉSÉÉÇ cÉä, JÉÖãÉä ÉÊnàÉÉMÉ ºÉä SÉSÉÉÇ cÉä* àÉMÉ® JÉÖãÉä ÉÊnàÉÉMÉ ºÉä SÉSÉÉÇ JÉÉãÉÉÒ ÉÊnàÉÉMÉ ºÉä SÉSÉÉÇ xÉcÉÓ cÉäxÉÉ SÉÉÉÊcA*

BÉÖEU ãÉÉäMÉ +É{ÉxÉä ÉÊ´ÉSÉÉ® {É® ofà cé, ¤É½ÉÒ +ÉSUÉÒ ¤ÉÉiÉ cè* ãÉäÉÊBÉExÉ, nÖÉÊxɪÉÉ BÉEcÉÆ VÉÉ ®cÉÒ cè* =ºÉ nÖÉÊxɪÉÉ àÉå +É{ÉxÉä ÉÊãÉA VÉMÉc ¤ÉxÉÉxÉÉ cè +ÉÉè® ªÉc ¤ÉÉiÉ ºÉàÉZÉ àÉå +ÉÉxÉÉÒ SÉÉÉÊcA ÉÊBÉE càÉ ÉÊVÉxÉ BÉEÉÊàɪÉÉå BÉEÉÒ, JÉÉÉÊàɪÉÉå BÉEÉÒ, +É£ÉÉ´ÉÉå BÉEÉÒ, +ÉɴɶªÉBÉEiÉÉ+ÉÉä BÉEÉÒ ¤ÉÉiÉ BÉE®iÉä cé ´ÉÉä ºÉ¤É |ɶxÉ <ºÉ ¤ÉÉiÉ ºÉä VÉÖ½ä cÖA cé ÉÊBÉE càÉÉ®ÉÒ ÉÊ´ÉBÉEÉºÉ BÉEÉÒ n® BÉDªÉÉ cè iÉäVÉ cè ªÉÉ xÉcÉÓ* àÉcÉ£ÉÉ®iÉ BÉEÉÒ BÉElÉÉ àÉå ÉÊVÉºÉ iÉ®c ºÉä +ÉVÉÇÖxÉ BÉEÉä BÉEä´ÉãÉ {ÉFÉÉÒ BÉEÉÒ +ÉÉÆJÉ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉÒ lÉÉÒ* MÉÖ°ô pÉähÉÉSÉɪÉÇ BÉEä ÉʶɭªÉ lÉä* BÉEÉè®´É £ÉÉÒ lÉä, {ÉÉÆb´É £ÉÉÒ lÉä* vÉxÉÇÖ ÉÊ´ÉtÉÉ BÉEÉÒ ÉʶÉFÉÉ näiÉä lÉä* ABÉE ÉÊnxÉ MÉÖ°ô xÉä ÉʶÉFÉÉ nÉÒ* {Éä½ BÉEä >ó{É® ABÉE ÉÊSÉÉʽªÉÉ ÉʤÉ~É nÉÒ +ÉÉè® BÉEcÉ ÉÊBÉE ÉÊSÉÉʽªÉÉ BÉEÉÒ +ÉÉÆJÉ àÉå ÉÊxɶÉÉxÉÉ ãÉMÉÉxÉÉ cè* ãÉÉäMÉÉå xÉä BÉEcÉ BÉDªÉÉ BÉEÉÊ~xÉ ¤ÉÉiÉ cè* càÉ ÉÊxɶÉÉxÉÉ ãÉMÉÉ ºÉBÉEiÉä cé* ãÉäÉÊBÉExÉ àÉÖÉζBÉEãÉ cÖ+ÉÉ* ÉÊxɶÉÉxÉä BÉEÉÒ |ÉÉÊiɪÉÉäÉÊMÉiÉÉ ¶ÉÖ°ô cÉäxÉä ºÉä {ÉcãÉä cÉÒ MÉÖ°ônä´É xÉä =xɺÉä {ÉÚUÉ ÉÊBÉE ªÉc ¤ÉiÉÉ+ÉÉä BÉEÉÒ iÉÖàcä BÉDªÉÉ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ cè? ÉÊBÉEºÉÉÒ xÉä BÉEcÉ ÉÊBÉE càÉå +ÉɺÉàÉÉxÉ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ cè, vÉ®iÉÉÒ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉÒ cè* +ÉÉ{É ªÉcÉÆ Jɽä cé ´ÉÉä ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ cè, càÉ ªÉcÉÆ Jɽä cé ´ÉÉä ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ cè* MÉÖ°ô pÉähÉÉSÉɪÉÇ xÉä BÉEcÉ ÉÊBÉE iÉÖàÉ ÉÊxɶÉÉxÉÉ xÉcÉÓ ãÉMÉÉ ºÉBÉEiÉä* ABÉE-ABÉE BÉE®BÉEä ºÉÉ®ä BªÉÉÎBÉDiÉ +ɺ´ÉÉÒBÉßEiÉ cÉä MÉA* +ÉVÉÇÖxÉ BÉEÉÒ ¤ÉÉ®ÉÒ +ÉÉ<Ç* MÉÖ°ô pÉähÉÉSÉɪÉÇ xÉä +ÉVÉÇÖxÉ ºÉä {ÉÚUÉ ÉÊBÉE iÉÖàcä BÉDªÉÉ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ cè? BÉDªÉÉ iÉÖàcä £ÉÉÒ +ÉɺÉàÉÉxÉ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ cè, vÉ®iÉÉÒ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉÒ cè, ¤ÉxvÉÖ-¤ÉÉÆvÉ´É ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉä cé? =ºÉxÉä BÉEcÉ àÉcÉ®ÉVÉ àÉÖZÉä BÉÖEU ÉÊnJÉÉ<Ç xÉcÉÓ näiÉÉ* àÉÖZÉä iÉÉä {Éä½ £ÉÉÒ ÉÊnJÉÉ<Ç xÉcÉÓ näiÉÉ, àÉÖZÉä iÉÉä {Éä½ {É® VÉÉä ÉÊSÉÉʽªÉÉ ¤Éè~ÉÒ cè JÉÉãÉÉÒ =ºÉBÉEÉÒ +ÉÉÆJÉ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉÒ cè +ÉÉè® BÉÖEU xÉcÉÓ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ* VÉÉä <ºÉ iÉ®c ÉÊSÉÉʽªÉÉ BÉEÉÒ +ÉÉÆJÉ näJÉ ºÉBÉEiÉÉ cè ´ÉÉä ÉÊxɶÉÉxÉÉ ãÉMÉÉ ºÉBÉEiÉÉ cè* +ÉÉè®, <ºÉÉÒ iÉ®c ºÉä ºÉÆBÉEã{ɤÉr cÉäBÉE® +ÉÉVÉ ®É­]Å BÉEÉä +ÉÉÉÌlÉBÉE FÉäjÉ àÉå BÉEÉàÉ BÉE®xÉä BÉEÉÒ VÉ°ô®iÉ cè*

VÉxɺÉÆJªÉÉ ¤Éfà ®cÉÒ cè, àÉMÉ® BÉEÉàÉ BÉE®xÉä ´ÉÉãÉä cÉlÉ £ÉÉÒ ¤Éfà ®cä cé* =xÉBÉEä ÉÊãÉA càÉ ®ÉäVÉMÉÉ® VÉÖ]É ºÉBÉEå* =ºÉBÉEä ºÉÉlÉ VÉÖ½ä cÖA +ÉÉè® ºÉ´ÉÉãÉ cé - =tÉÉäMÉ-vÉÆvÉä BÉEèºÉä cÉå, UÉä]ä =tÉÉäMÉÉå BÉEÉ ºlÉÉxÉ BÉDªÉÉ cÉä, MÉÖhÉ´ÉkÉÉ BÉEèºÉä ¤ÉfÃä, ÉÊBÉEºÉ iÉ®c ºÉä ãÉÉäMÉÉå BÉEÉ Éʴɶ´ÉÉºÉ +ÉÉÌVÉiÉ ÉÊBÉEªÉÉ VÉɪÉä ? ªÉä ºÉÉ®ä |ɶxÉ AäºÉä cé VÉÉä càɺÉä =kÉ® SÉÉciÉä cé* VÉÉä +ÉÉÉÌlÉBÉE ºÉÖvÉÉ® cÖA cé ´ÉÉä àÉÉè]ä iÉÉè® {É® ºÉ¤ÉBÉEÉÒ ®ÉªÉ ºÉä SÉãÉÉxÉä BÉEÉÒ BÉEÉäÉÊ¶É¶É BÉEÉÒ MÉ<Ç cè* +ÉMÉ® lÉÉä½ä ¤ÉcÖiÉ àÉiÉ£Éän cé iÉÉä =xÉ àÉiÉ£ÉänÉå BÉEÉä £ÉÉÒ nÚ® BÉE®xÉä BÉEÉ |ɪÉÉºÉ cÖ+ÉÉ cè* ABÉE +ÉÉàÉ ®ÉªÉ <ºÉBÉEÉ +ÉlÉÇ ªÉc xÉcÉÓ cè ÉÊBÉE àÉVÉnÚ®Éå BÉEä ÉÊciÉÉå BÉEÉÒ ={ÉäFÉÉ BÉE® nÉÒ VÉɪÉä, ºÉ´ÉÉãÉ cÉÒ {ÉènÉ xÉcÉÓ cÉäiÉÉ* =ºÉBÉEä ÉÊciÉÉå BÉEÉä vªÉÉxÉ näxÉÉ cÉäMÉÉ, =ºÉBÉEä ºÉÉlÉ xªÉÉªÉ BÉE®xÉÉ cÉäMÉÉ, =ºÉBÉEÉÒ n¶ÉÉ àÉå ºÉÖvÉÉ® ãÉÉxÉÉ cÉäMÉÉ +ÉÉè® <ºÉ ÉÊãÉA càÉ SÉÉciÉä cé ÉÊBÉE AäºÉÉÒ BªÉ´ÉºlÉÉ cÉä ÉÊBÉE ÉÊVɺÉàÉå ÉÊ´ÉBÉEÉºÉ BÉEÉÒ n® iÉäVÉ cÉä ãÉäÉÊBÉExÉ ºÉ¤ÉBÉEÉÒ +ÉɴɶªÉBÉEiÉÉ+ÉÉäÆ BÉEÉä {ÉÚ®É BÉE®xÉä ´ÉÉãÉÉÒ cÉä* càÉ ºÉàÉßÉÊr BÉEÉä, ÉÊ´ÉBÉEÉºÉ BÉEÉä ]ÖBÉE½Éå àÉå xÉcÉÓ näJÉ ºÉBÉEiÉä* =ºÉBÉEÉÒ ºÉàÉOÉiÉÉ àÉå näJÉxÉÉ cÉäMÉÉ +ÉÉè® <ºÉ ÉÊãÉA ºÉ´ÉÉÈMÉÉÒhÉ ÉÊ´ÉSÉÉ® cÉäxÉÉ SÉÉÉÊcA* +ÉÉè® ÉÊ{ÉE® Jɤɮå +ÉÉ VÉÉiÉÉÒ cé ÉÊBÉE +ÉxxÉ BÉEä £ÉÆbÉ® £É®ä cÖA cé àÉMÉ® ºÉ¤ÉBÉEÉä +ÉxxÉ xÉcÉÓ ÉÊàÉãÉ ®cÉ cè* BÉÖEU FÉäjÉ cé VÉcÉÆ +É£ÉÉ´É cè* =ºÉ +É£ÉÉ´É BÉEÉä {ÉÚ®É BÉE®xÉä BÉEä +ÉxªÉ iÉ®ÉÒBÉEä +É{ÉxÉɪÉä MÉA* BÉEÉàÉ BÉEä ¤ÉnãÉä àÉå +ÉxÉÉVÉ BÉEÉÒ ªÉÉäVÉxÉÉAÆ +É{ÉxÉÉ<Ç MÉ<Ç cé, BÉEÉä<Ç £ÉÚJÉÉ xÉ ºÉÉäxÉä {ÉɪÉä <ºÉBÉEä ÉÊãÉA |ɤÉÆvÉ ÉÊBÉEªÉä VÉÉ ®cä cé* ªÉä |ɪÉixÉ SÉãÉåMÉä, ªÉc |ɪÉixÉ SÉãÉxÉÉ SÉÉÉÊcA ãÉäÉÊBÉExÉ ºÉÉàÉÉÉÊVÉBÉE ºÉÖ®FÉÉ BÉEÉÒ ABÉE AäºÉÉÒ {ÉrÉÊiÉ BÉEÉ ÉÊ´ÉBÉEÉºÉ BÉE®xÉÉ cÉäMÉÉ ÉÊBÉE ÉÊVɺÉàÉå +ÉxxÉ BÉEÉÒ MÉÉ®Æ]ÉÒ cÉä* =ºÉBÉEä ÉÊ´ÉiÉ®hÉ BÉEÉÒ ~ÉÒBÉE iÉ®c ºÉä BªÉ´ÉºlÉÉ cÉä* xÉcÉÓ iÉÉä Jɤɮå +ÉÉ VÉɪÉåMÉÉÒ +ÉÉè® ÉÊ{ÉE® =xÉBÉEÉä ¤ÉfÃÉ-SÉfÃÉBÉE® UÉ{ÉÉ VÉɪÉäMÉÉ ÉÊBÉE £ÉÖJÉàÉ®ÉÒ {ÉEèãÉ ®cÉÒ cè, £ÉÖJÉàÉ®ÉÒ {ÉEèãÉ ®cÉÒ cè* +ÉMÉ® BÉEcÉÓ £ÉÖJÉàÉ®ÉÒ BÉEÉ ºÉàÉÉSÉÉ® +ÉÉiÉÉ cè iÉÉä ¤É½ÉÒ ÉËSÉiÉÉ BÉEÉ BÉEÉàÉ cè* ºÉ¤ÉBÉEä ÉÊãÉA ÉËSÉiÉÉ BÉEÉÒ ¤ÉÉiÉ cè, ºÉ¤ÉBÉEä ÉÊãÉA ¤É½ä ¶ÉàÉÇ BÉEÉÒ ¤ÉÉiÉ cè*

+É£ÉÉÒ BÉEäxp ºÉ®BÉEÉ® BÉEÉÒ +ÉÉä® ºÉä ABÉE nãÉ £ÉäVÉÉ MɪÉÉ lÉÉ =½ÉÒºÉÉ àÉå VÉÉÆSÉ BÉE®xÉä BÉEä ÉÊãÉA ´ÉcÉÆ ºÉä nÉä £ÉÚJÉ ºÉä àÉ®xÉä ´ÉÉãÉÉå BÉEÉÒ BÉEÉÊlÉiÉ Jɤɮå +ÉÉ<ÇÆ lÉÉÒ +ÉÉè® ¤ÉÉn àÉå {ÉiÉÉ ãÉMÉÉ ÉÊBÉE xÉcÉÓ £ÉÚJÉ ºÉä àÉßiªÉÖ xÉcÉÓ cÖ<Ç cè ´ÉÉä ¤ÉÚfÃä cÉä MÉA lÉä, ¤ÉÉÒàÉÉ® lÉä +ÉÉè® ¤ÉÉÒàÉÉ®ÉÒ BÉEä BÉEÉ®hÉ =xÉBÉEÉ näcɴɺÉÉxÉ cÉä MɪÉÉ* +É¤É àÉÉÒÉÊbªÉÉ àÉå +ÉMÉ® +ÉÉnàÉÉÒ àÉ®xÉä ºÉä ¤ÉSÉ MɪÉÉ iÉÉä BÉEÉä<Ç Jɤɮ xÉcÉÓ cè* àÉ®É BÉDªÉÉå xÉcÉÓ ? Jɤɮ iÉÉä ¤ÉxÉiÉÉÒ* ¶ÉÉÒ­ÉÇBÉE iÉèªÉÉ® cÉäiÉä* ªÉc ~ÉÒBÉE xÉcÉÓ cè* àÉé iÉÉä ºÉkÉÉ àÉå xɪÉÉ-xɪÉÉ +ÉɪÉÉ cÚÆ* |ÉÉÊiÉ{ÉFÉ àÉå ®cÉ cÚÆ +ÉÉè® |ÉÉÊiÉ{ÉFÉ àÉå VÉ¤É lÉÉ 45 ºÉÉãÉ iÉBÉE iÉÉä ªÉc ºÉÖxÉÉ BÉE®iÉÉ lÉÉ ÉÊBÉE £ÉÖJÉàÉ®ÉÒ {ÉEèãÉ ®cÉÒ cè, £ÉÖJÉàÉ®ÉÒ {ÉEèãÉ ®cÉÒ cè +ÉÉè® àÉé £ÉÉÒ {ÉÉÉÌãɪÉÉàÉå] àÉå àÉÉàÉãÉä =~ÉiÉÉ lÉÉ ÉÊBÉE £ÉÚJÉ ºÉä àÉ® MÉA cé +ÉÉè® +ÉÉ{É ªÉcÉÆ ¤Éè~ä cé* ãÉäÉÊBÉExÉ ¤ÉÉn àÉå {ÉiÉÉ ãÉMÉÉ ÉÊBÉE àÉÉàÉãÉÉ <iÉxÉÉ ºÉ®ãÉ xÉcÉÓ cè* <ºÉ ÉÊãÉA ªÉÉäVÉxÉÉ, <ºÉ ÉÊãÉA ABÉE {ÉrÉÊiÉ BÉEÉ ÉÊ´ÉBÉEÉºÉ BÉE®BÉEä +ÉÉMÉä ¤ÉfÃÉxÉÉ BÉEÉàÉ BÉEä +ɴɺɮ VÉÖ]ÉxÉÉ, ãÉÉäMÉÉå BÉEÉÒ +ÉɴɶªÉBÉEiÉÉAÆ {ÉÚ®ÉÒ cÉå <ºÉ oÉέ] ºÉä |ɪÉixÉ BÉE®xÉÉ, ªÉc ¤ÉcÖiÉ VÉ°ô®ÉÒ cè* =ºÉàÉå +ÉÉ{ÉBÉEä uÉ®É =~ɪÉä MÉA ºÉ´ÉÉãÉ £ÉÉÒ ¤ÉcÖiÉ àÉci´É ®JÉiÉä cé* ¤ÉÉäxÉºÉ BÉEÉ ºÉ´ÉÉãÉ cè* àÉÉxªÉiÉÉ BÉEÉ ºÉ´ÉÉãÉ cè* àÉÉxªÉiÉÉ <BÉE]Â~ÉÒ cÉä ªÉÉ +ÉãÉMÉ - +ÉãÉMÉ cÉä, ªÉÚÉÊxɪÉxÉ £ÉÉÒ +ÉxÉäBÉE cé* º´ÉÉ£ÉÉÉÊ´ÉBÉE cè ÉÊBÉE àÉÖÆbä-àÉÖÆbä àÉiÉ®ÉÊ£ÉxxÉÉ +ÉÉè® ÉÊciÉ £ÉÉÒ +ÉãÉMÉ - +ÉãÉMÉ cÉäiÉä cé* BÉE£ÉÉÒ-BÉE£ÉÉÒ º´ÉÉlÉÉç BÉEÉÒ ]BÉDBÉE® £ÉÉÒ cÉäiÉÉÒ cè +ÉÉè® =ºÉàÉå ºÉàÉOÉiÉÉ BÉEÉ £ÉÉ´É ãÉäBÉE® SÉãÉxÉÉ ªÉc ¤ÉcÖiÉ VÉ°ô®ÉÒ cè*

VÉèºÉÉ àÉéxÉä BÉEcÉ ÉÊBÉE gÉàÉ +ÉɪÉÉäMÉ BÉEÉÒ ÉÊ®{ÉÉä]Ç +ÉÉ MÉ<Ç cè, BÉÖEU =xcÉåxÉä ºÉƶÉÉävÉxÉ £ÉÉÒ ºÉÖZÉɪÉä cé ªÉc SÉSÉÉÇ BÉEÉ ÉÊ´É­ÉªÉ cé* ®ÉÊ´Éxp +ÉɪÉÉäMÉ xÉä gÉàÉ ºÉÖvÉÉ® BÉEɪÉǵÉEàÉÉå BÉEÉ BÉEÉ{ÉEÉÒ VÉÉä® ÉÊnªÉÉ cè* ºÉ®BÉEÉ® VÉÉÆSÉ cÉä ®cÉÒ VÉèºÉÉ àÉéxÉä +ÉÉ{ɺÉä BÉEcÉ +ÉÉè® BÉÖEU ºÉàÉªÉ iÉÉä <ºÉàÉå SÉãÉÉ VÉɪÉäMÉÉ ÉÊBÉE VÉÉÆSÉ +É£ÉÉÒ {ÉÚ®ÉÒ xÉcÉÓ cÖ<Ç cè* ãÉäÉÊBÉExÉ, BÉE£ÉÉÒ xÉ BÉE£ÉÉÒ iÉÉä ¤ÉiÉÉxÉÉ {ɽäMÉÉ ÉÊBÉE BÉDªÉÉ ªÉc +ÉxÉxiÉ BÉEÉãÉ iÉBÉE SÉãÉxÉä ´ÉÉãÉÉÒ VÉÉÆSÉ cè* ´ÉèºÉä àÉÖZÉä gÉàÉ àÉÆjÉÉÒ BÉEc ®cä cé ÉÊBÉE ªÉc +ÉxÉxiÉ BÉEÉãÉ iÉBÉE xÉcÉÓ SÉãÉäMÉÉÒ ¤ÉVÉ] ºÉè¶ÉxÉ ºÉä {ÉcãÉä ºÉÉ®ä {ÉEèºÉãÉä BÉE® ÉÊnªÉä VÉɪÉåMÉä* ¤ÉcÖiÉ +ÉSUÉÒ ¤ÉÉiÉ cè* ãÉäÉÊBÉExÉ, {ÉEèºÉãÉä ÉÊBÉEºÉ iÉ®c BÉEä cÉåMÉä ªÉc ABÉE +ÉãÉMÉ ºÉ´ÉÉãÉ cè* +ÉMÉ® àÉÉÆMÉ cÉä ®cÉÒ cè ¤ÉÉäxÉºÉ BÉEÉÒ +ÉÉè® +ÉÉ{ÉxÉä {ÉEèºÉãÉÉ BÉE® ÉÊnªÉÉ ÉÊBÉE ¤ÉÉäxÉºÉ ¤ÉfÃÉxÉä BÉEÉ BÉEÉä<Ç +ÉÉèÉÊSÉiªÉ xÉcÉÓ cè iÉÉä BÉDªÉÉ ´ÉÉä àÉÉÆMÉ {ÉÚ®ÉÒ cÖ<Ç* <ºÉBÉEä ÉÊãÉA +ÉÉ{ÉºÉ àÉå SÉSÉÉÇ ªÉÉ ÉÊ{ÉE® ºÉ®BÉEÉ® xÉcÉÓ +ÉÉè® |ÉÉÊiÉ{ÉFÉ xÉcÉÓ* +ÉÉè®, +ÉÉVÉ iÉÉä AäºÉÉÒ ÉκlÉÉÊiÉ cè ÉÊBÉE BÉEäxp àÉå ÉÊàÉãÉÉÒ-VÉÖãÉÉÒ ºÉ®BÉEÉ® cè, |Énä¶ÉÉå àÉå +ÉãÉMÉ-+ÉãÉMÉ nãÉÉå BÉEÉÒ ºÉ®BÉEÉ®å cé* ABÉE VÉMÉc BÉEÉÊ~xÉÉ<Ç {ÉènÉ cÉäiÉÉÒ cè iÉÉä nںɮÉÒ VÉMÉc =ºÉBÉEä ÉÊãÉA VÉ´ÉÉ¤É näxÉÉ {ɽiÉÉ cè +ÉÉè® <ºÉ ÉÊãÉA +ÉÉàÉ ®ÉªÉ ºÉä SÉãÉxÉä BÉEä ¤ÉÉiÉ ªÉc +ÉÉÉÌlÉBÉE ºÉàÉßÉÊr BÉEä ÉÊãÉA £ÉÉÒ ~ÉÒBÉE cè, ®É­]Å BÉEÉÒ ºÉÖ®FÉÉ BÉEä ÉÊãÉA iÉÉä càÉ +ÉÉàÉ ®ÉªÉ ¤ÉxÉÉBÉE® SÉãÉiÉä cÉÒ ®cä cé*

BÉE£ÉÉÒ ¤ÉÉc® BÉEÉ ºÉÆBÉE] ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉ cè, nä¶É BÉEÉÒ +ÉÉVÉÉnÉÒ ªÉÉ nä¶É BÉEÉÒ +ÉJÉÆbiÉÉ JÉiÉ®ä àÉå {ɽiÉÉÒ ÉÊnJÉÉ<Ç näiÉÉÒ cè BÉE£ÉÉÒ +ÉÉiÉÆBÉE´ÉÉn VÉ¤É BÉE£ÉÉÒ BÉEcÉÓ BÉEnàÉ =~ÉiÉÉ cè ºÉÉ®É nä¶É ABÉE cÉä VÉÉiÉÉ cè, ºÉÉ®É ºÉàÉÉVÉ ABÉE cÉä VÉÉiÉÉ cè* ®ÉVÉxÉÉÒÉÊiÉBÉE àÉiÉ£Éän £ÉÚãÉ VÉÉiÉä cé* BÉDªÉÉ <ºÉÉÒ iÉ®c BÉEÉÒ ABÉE +ÉÉàÉ ®ÉªÉ ¤ÉxÉ ºÉBÉEiÉÉÒ cè +ÉÉÉÌlÉBÉE ºÉ´ÉÉãÉÉå {É®? ¤ÉcºÉ BÉE®xÉä BÉEä ¤ÉÉn, JÉÖãÉä àÉxÉ ºÉä SÉSÉÉÇ BÉE®xÉä BÉEä {ɶSÉÉiÉÂ* ªÉc £ÉÉÒ ºÉÆBÉE] BÉEÉ BÉEÉãÉ cè, <ºÉàÉå ºÉä càÉå ÉÊxÉBÉEãÉxÉÉ cè* ºÉàÉÉVÉ BÉEä c® iɤÉBÉEÉä BÉEÉä iªÉÉMÉ BÉE®xÉÉ cÉäMÉÉ, ºÉàÉÉVÉ BÉEä c® iɤÉBÉEä BÉEÉä BÉÖEU xÉ BÉÖEU näxÉÉ cÉäMÉÉ* ªÉc ~ÉÒBÉE cè ÉÊBÉE ÉÊVÉxÉBÉEä {ÉÉºÉ BÉÖEU xÉcÉÓ cè ´ÉÉä BÉDªÉÉ nåMÉä, =xcå iÉÉä ºÉàÉÉVÉ BÉEÉä näxÉÉ cÉäMÉÉ* ãÉäÉÊBÉExÉ, ABÉE +ÉÉàÉ ®ÉªÉ iÉÉä ¤ÉxÉä* +ÉÉè®, AäºÉÉÒ +ÉÉàÉ ®ÉªÉ ¤ÉxÉÉxÉä àÉå VªÉÉnÉ BÉEÉÊ~xÉÉ<Ç xÉcÉÓ cÉäxÉÉÒ SÉÉÉÊcA*

àÉé gÉàÉ àÉÆjÉÉÒ VÉÉÒ ºÉä BÉEcÚÆMÉÉ +ÉÉè® ºÉ£ÉÉÒ =tÉÉäMÉ{ÉÉÊiɪÉÉå ºÉä £ÉÉÒ +ÉÉè® ºÉ¤É gÉàÉVÉÉÒ´ÉÉÒ xÉäiÉÉ+ÉÉäÆ ºÉä ®É­]Å BÉEä ºÉÉàÉxÉä VÉÉä {ÉÉÊ®ÉκlÉÉÊiÉ {ÉènÉ cÖ<Ç cè, =ºÉàÉå ºÉ¤É ÉÊàÉãÉBÉE® ®ÉºiÉÉ ÉÊxÉBÉEÉãÉåMÉä iÉ£ÉÉÒ ¤ÉÉiÉ +ÉÉMÉä ¤ÉfÃäMÉÉÒ* àÉÉÆMÉå +ÉMÉ® =ÉÊSÉiÉ cé iÉÉä àÉÉxÉÉÒ VÉÉxÉÉÒ SÉÉÉÊcA, ãÉäÉÊBÉExÉ +ÉMÉ® ºÉ®BÉEÉ® BÉEä ºÉÉvÉxÉ ºÉÉÒÉÊàÉiÉ cé +ÉÉè® ºÉ®BÉEÉ® <ºÉ ÉκlÉÉÊiÉ àÉå xÉcÉÓ cè ÉÊBÉE =xÉ àÉÉÆMÉÉå BÉEÉä {ÉÚ®É BÉE® ºÉBÉEä iÉÉä ºÉ®BÉEÉ® BÉEÉ {ÉFÉ BÉDªÉÉ cè ªÉc ºÉÖxÉxÉä BÉEä ÉÊãÉA £ÉÉÒ gÉàÉVÉÉÒ´ÉÉÒ ºÉÆMÉ~xÉ BÉEÉä iÉèªÉÉ® ®cxÉÉ SÉÉÉÊcA +ÉÉè® àÉä®É +ÉxÉÖ£É´É AäºÉÉ cè ÉÊBÉE càÉÉ®ä gÉàÉVÉÉÒ´ÉÉÒ ºÉÆMÉ~xÉ <ºÉ ºÉƤÉÆvÉ àÉå ¤É½ÉÒ ÉÊVÉààÉänÉ®ÉÒ ºÉä £ÉÉMÉ ãÉä ®cä cé, ÉÊVÉààÉänÉ®ÉÒ ºÉä BÉEÉàÉ BÉE® ®cä cé* BÉE£ÉÉÒ BÉEcÉÓ BÉÖEU SÉÖxÉÉ´É cÉäxÉä ´ÉÉãÉÉ cÉäiÉÉ cè iÉ¤É VÉ®É àÉÖÉζBÉEãÉ cÉäiÉÉÒ cè* ãÉäÉÊBÉExÉ SÉÖxÉÉ´É £ÉÉÒ ãÉÉäBÉEiÉÆjÉ àÉå VÉ°ô®ÉÒ cè* càÉÉ®ÉÒ ªÉc ÉÊVÉààÉänÉ®ÉÒ ¤Éfà MÉ<Ç cè ÉÊBÉE +ÉÉ{ÉºÉ àÉå ¤ÉÉiÉSÉÉÒiÉ ºÉä ¤ÉÉ®MÉäxÉ ºÉä VÉÉä ºÉàÉZÉÉèiÉä cÉäiÉä lÉä +É¤É +ÉnÉãÉiÉå £ÉÉÒ cºiÉFÉä{É BÉE® ®cÉÒ cé* =ºÉBÉEÉÒ xÉÉè¤ÉiÉ xÉcÉÓ +ÉÉxÉÉÒ SÉÉÉÊcA* ãÉäÉÊBÉExÉ ¶ÉɺÉxÉ àÉå £ÉÉÒ ªÉc £ÉÉ´ÉxÉÉ {ÉènÉ cÉäiÉÉÒ cè ÉÊBÉE àÉÉàÉãÉÉ iÉªÉ xÉcÉÓ cÉäiÉÉ iÉÉä UÉä½ nÉä +ÉnÉãÉiÉ BÉEÉ n®´ÉÉVÉÉ JÉ]JÉ]ɪÉÉ VÉɪÉäMÉÉ ´ÉÉä ¤ÉÉn àÉå {ÉEèºÉãÉÉ BÉE® näMÉÉÒ* +É¤É àÉé näJÉ ®cÉ cÚÆ BÉEÉ´Éä®ÉÒ xÉnÉÒ BÉEÉ ÉÊ´É´ÉÉn* nÉä |Énä¶É cé* nÉä |Énä¶ÉÉå BÉEä ÉÊciÉ +ÉÉ{ÉºÉ àÉå ]BÉE®É ®cä cé* BÉEÉèxÉ {ÉEèºÉãÉÉ BÉE®ä? +ÉnÉãÉiÉ* +ÉÉè® +ÉnÉãÉiÉ {ÉEèºÉãÉÉ BÉE® ºÉBÉEiÉÉÒ cè, +ÉnÉãÉiÉ BÉEÉä {ÉEèºÉãÉÉ BÉE®xÉÉ SÉÉÉÊcA, ãÉäÉÊBÉExÉ BÉDªÉÉ nÉäxÉÉå ®ÉVªÉ ÉÊàÉãÉBÉE® {ÉEèºÉãÉÉ xÉcÉÓ BÉE® ºÉBÉEiÉä* ªÉcÉÆ ãÉÉäMÉÉå BÉEÉä ºÉàÉZÉÉxÉä BÉEÉÒ ¤ÉÉiÉ cè, VÉxÉàÉiÉ ¤ÉxÉÉxÉä BÉEÉÒ ¤ÉÉiÉ cè* +ÉÉàÉ ®ÉªÉ ºÉä BÉEÉàÉ BÉE®xÉÉ cè* <ºÉàÉå VÉÉä ºÉ®BÉEÉ® BÉEÉÒ iÉ®{ÉE ºÉä ÉÊ´ÉãÉà¤É cÉäiÉä cé ´ÉÉä ºÉÉàÉxÉä xÉcÉÓ cè* +É¤É àÉÉàÉãÉÉ àÉvªÉºlÉiÉÉ BÉEä ÉÊãÉA ºÉÉé{ÉÉ MɪÉÉ cè, ¤É®ºÉÉå ãÉMÉ ®cä cé* ãÉÉäMÉÉå BÉEÉÒ +ÉɶÉÉ BÉEÉ ¤ÉÉÆvÉ ]Ú] VÉÉiÉÉ cè, ãÉÉäMÉ ºÉ½BÉEÉå {É® ÉÊxÉBÉEãÉ +ÉÉiÉä cè* ºÉÉ®ä fÉÆSÉä àÉå ABÉE xÉ<Ç SÉäiÉxÉÉ, ABÉE xÉ<Ç º{ÉÚEÉÌiÉ {ÉènÉ BÉE®xÉä BÉEÉÒ VÉ°ô®iÉ cè*

nÖÉÊxɪÉÉ càÉÉ®ÉÒ +ÉÉä® ¤É½ÉÒ +ÉɶÉÉ £É®ÉÒ xÉWÉ® ºÉä näJÉ ®cÉÒ cè* càÉÉ®ÉÒ {É®ÉÒFÉÉ cÉä ®cÉÒ cè* <ºÉBÉEÉ ´ÉÉä] ºÉä ºÉƤÉÆvÉ xÉcÉÓ cè* àÉé 45 ºÉÉãÉ ÉÊ´É®ÉävÉÉÒ nãÉ àÉå ®cÉ* +É{ÉxÉÉ BÉEkÉÇBªÉ BÉE®xÉä BÉEÉ |ɪÉÉºÉ BÉE®iÉÉ ®cÉ* ãÉäÉÊBÉExÉ iÉäVÉÉÒ ºÉä +ÉÉMÉä ¤ÉfÃxÉÉ SÉÉÉÊcA* àÉé AäºÉÉ xÉcÉÓ BÉEciÉÉ ÉÊBÉE nä¶É +ÉÉMÉä xÉcÉÓ ¤Éfà ®cÉ cè, +ÉÉMÉä ¤Éfà ®cÉ cè +ÉÉè® càÉ +É{ÉxÉä PÉ® àÉå xÉ àÉÉxÉå {É® ¤ÉÉc® ´ÉÉãÉä càɺÉä àÉxÉ´ÉÉiÉä cé* PÉ® àÉå lÉÉä½ÉÒ ºÉÉÒ ®ÉVÉxÉÉÒÉÊiÉ SÉãÉiÉÉÒ cè =ºÉBÉEÉ àÉé ¤ÉÖ®É xÉcÉÓ àÉÉxÉiÉÉ, ãÉäÉÊBÉExÉ iÉäVÉ MÉÉÊiÉ, iÉäVÉ cÉäxÉÉÒ SÉÉÉÊcA +ÉÉè® ÉÊ{ÉE® àÉé =ºÉÉÒ ¤ÉÉiÉ {É® +ÉÉiÉÉ cÚÆ 8 {É®ºÉå] ®ä] +ÉÉì{ÉE OÉÉälÉ* +ÉMÉ® càÉå MÉ®ÉÒ¤ÉÉÒ BÉEÉä BÉEàÉ BÉE®xÉÉ cè, ¤Éä®ÉVÉMÉÉ®Éå BÉEÉÒ ºÉÆJªÉÉ PÉ]ÉxÉÉÒ cè, +ÉMÉ® ºÉ¤ÉBÉEä ÉÊãÉA ÉʶÉFÉÉ BÉEÉ n´ÉÉ BÉEÉ, +ÉÉè­ÉÉÊvÉ BÉEÉ |ɤÉÆvÉ BÉE®xÉÉ cè iÉÉä ÉÊ´ÉBÉEÉºÉ BÉEÉÒ MÉÉÊiÉ ¤ÉfÃÉxÉÉ {ɽäMÉÉÒ +ÉÉè® =ºÉBÉEÉä BÉEàÉ ºÉä BÉEàÉ 8 {ÉEÉÒºÉnÉÒ iÉBÉE ãÉä VÉÉxÉÉ {ɽäMÉÉ* <ºÉàÉå àÉVÉnÚ®Éå BÉEÉ ªÉÉäMÉnÉxÉ SÉÉÉÊcA +ÉÉè® àÉÉÉÊãÉBÉEÉå BÉEÉ £ÉÉÒ ªÉÉäMÉnÉxÉ SÉÉÉÊcA* nä¶É àÉå ABÉE ´ÉÉiÉÉ´É®hÉ ¤ÉxÉä ÉÊBÉE càÉå ÉÊàÉãÉBÉE® BÉEÉàÉ BÉE®xÉÉ cè* {ɽÉèºÉ BÉEä nä¶ÉÉå BÉEä =nÉc®hÉ näxÉä BÉEÉÒ +ÉɴɶªÉBÉEiÉÉ xÉcÉÓ cè* àÉVÉnÚ® xÉäiÉÉ £ÉÉÒ ÉÊ´Énä¶ÉÉå àÉå VÉÉiÉä cé +É{ÉxÉÉÒ +ÉÉÆJÉÉå ºÉä näJÉiÉä cé ÉÊBÉE ÉÊBÉEºÉ iÉ®c ºÉä nÖÉÊxɪÉÉ BÉEä nä¶É +ÉÉMÉä ¤Éfà ®cä cé* càÉ BÉDªÉÉå {ÉÉÒUä ®cå* càÉÉ®ä ªÉcÉÆ +ÉxÉÖ¶ÉɺÉxÉ BÉDªÉÉå xÉ cÉä* càÉ +ÉÉ{ÉºÉ àÉå ¤Éè~BÉE® ¤ÉÉiÉSÉÉÒiÉ BÉE®BÉEä àÉÉàÉãÉä BÉDªÉÉå xÉ iÉªÉ BÉE®å*

SÉÖxÉÉ´É BÉEä ºÉàÉªÉ SÉÖxÉÉ´É ãɽå* SÉÖxÉÉ´É £ÉÉÒ ÉÊxÉ­{ÉFÉ cÉäxÉÉ SÉÉÉÊcA* +ÉÉè®, nÖÉÊxɪÉÉ <ºÉ ºÉàÉªÉ näJÉBÉE® nÆMÉ cè ÉÊBÉE VÉààÉÚ-BÉE¶àÉÉÒ® àÉå ÉÊxÉ­ÉÂÂ{ÉFÉ SÉÖxÉÉ´É cÉä ®cä cé +ÉÉè® nÖÉÊxɪÉÉ ´ÉÉãÉä <ºÉBÉEÉÒ ´ÉÉc-´ÉÉcÉÒ BÉE® ®cä cé* VÉààÉÚ-BÉE¶àÉÉÒ® àÉå ÉÊxÉ­{ÉFÉ SÉÖxÉÉ´É cÉåMÉä <ºÉBÉEä ¤ÉÉ®ä àÉå ºÉÉ®ä ºÉƺÉÉ® àÉå +ÉɶSɪÉÇ |ÉBÉE] ÉÊBÉEªÉÉ VÉÉiÉÉ lÉÉ* ãÉäÉÊBÉExÉ ºÉ¤ÉBÉEÉÒ ®ÉªÉ ¤ÉxÉÉÒ, ºÉ¤É ÉÊàÉãÉBÉE® +ÉSUÉ BÉEÉàÉ BÉE® ®cä cé* ´ÉcÉÆ SÉÖxÉÉ´É cÉåMÉä VÉÉä ºÉ®BÉEÉ® ¤ÉxÉäMÉÉÒ, ¤ÉxÉäMÉÉÒ* ¤ÉnãÉ VÉɪÉäMÉÉÒ iÉÉä ¤ÉnãÉ VÉɪÉäMÉÉÒ, xÉ<Ç +ÉɪÉäMÉÉÒ iÉÉä xÉ<Ç ºÉ®BÉEÉ® ´ÉÉä SÉãÉɪÉäMÉÉÒ* ãÉäÉÊBÉExÉ ÉʤÉxÉÉ +ÉÉàÉ ®ÉªÉ BÉEä <ºÉ nä¶É BÉEÉä SÉãÉÉxÉÉ ¤ÉcÖiÉ àÉÖÉζBÉEãÉ cè* BÉEàÉ ºÉä BÉEàÉ ÉÊ´É®ÉävÉÉÒ nãÉ àÉå iÉÉÒxÉ àÉcÉÒxÉä iÉÉÒxÉ ºÉÉãÉ ®cxÉä BÉEä ¤ÉÉn àÉé <ºÉ {ÉÉÊ®hÉÉàÉ {É® {ÉcÖÆSÉÉ cÚÆ* ãÉäÉÊBÉExÉ BÉDªÉÉ +ÉÉàÉ ®ÉªÉ +ÉÉè® ÉÊ´É®ÉävÉÉÒ nãÉ BÉEÉÒ ®ÉVÉxÉÉÒÉÊiÉ ªÉc {É®º{É® ÉÊ´É®ÉävÉÉÒ cè AäºÉÉ càÉ xÉcÉÓ àÉÉxÉiÉä* ABÉE ºÉÉÒàÉÉ cÉäxÉÉÒ SÉÉÉÊcA* nÚºÉ®ä ¶É¤nÉå àÉå àÉé BÉEcÚÆ iÉÉä ABÉE ãÉFàÉhÉ ®äJÉÉ cÉäxÉÉÒ SÉÉÉÊcA ÉÊBÉE ªÉcÉÆ iÉBÉE VÉɪÉåMÉä àÉÉÉÊãÉBÉE £ÉÉÒ, àÉVÉnÚ® £ÉÉÒ, nä¶É BÉEä +ÉÉè® ´ÉMÉÇ £ÉÉÒ ªÉcÉÆ iÉBÉE VÉɪÉåMÉä ¤ÉºÉ, <ºÉBÉEä +ÉÉMÉä xÉcÉÓ +ÉÉè® ºÉ¤É ÉÊàÉãÉBÉE® nä¶É BÉEÉÒ ÉκlÉÉÊiÉ àÉå {ÉÉÊ®´ÉiÉÇxÉ ãÉɪÉå <ºÉ ¤ÉÉiÉ BÉEÉ |ɪÉÉºÉ BÉE®å*

àÉÖZÉä Éʴɶ´ÉÉºÉ cè ÉÊBÉE gÉàÉ ºÉààÉäãÉxÉ <ºÉ ÉÊn¶ÉÉ àÉå MÉÆ£ÉÉÒ®iÉÉ ºÉä ÉÊxÉhÉÇªÉ BÉE®äMÉÉ àÉé +ÉÉ{ÉBÉEÉä ¤ÉvÉÉ<Ç näxÉÉ SÉÉciÉÉ cÚÆ* +ÉÉ{ÉBÉEÉ +ÉÉÊ£ÉxÉxnxÉ BÉE®xÉÉ SÉÉciÉÉ cÚÆ +ÉÉè® +ÉÉ{ÉBÉEä ºÉÖZÉÉ´ÉÉå BÉEÉä £ÉÉÒ ÉÊxÉàÉÆjÉhÉ näiÉÉ cÚÆ* càÉ ãÉÉäMÉ VÉÉä £ÉÉÒ {ÉEèºÉãÉä BÉE®iÉä cé ´ÉÉä VÉxÉÉÊciÉ BÉEÉä vªÉÉxÉ àÉå ®JÉBÉE® BÉE®iÉä cé, ºÉÉ´ÉÇVÉÉÊxÉBÉE ÉÊciÉ BÉEÉä vªÉÉxÉ àÉå ®JÉBÉE® BÉE®iÉä cé =ºÉàÉå àÉiÉ£Éän cÉä ºÉBÉEiÉä cé ãÉäÉÊBÉExÉ ®É­]Å BÉEä ÉÊciÉÉå ºÉä ÉÊBÉEºÉÉÒ |ÉBÉEÉ® BÉEÉÒ ]BÉDBÉE® xÉcÉÓ cÉäxÉÉÒ SÉÉÉÊcA*

¤ÉcÖiÉ-¤ÉcÖiÉ vÉxªÉ´ÉÉn* xÉàɺBÉEÉ®* Þ

The following is the text of the prepared speech (taken as read) of the Prime Minister, Shri Atal Bihari Vajpayee at the inauguration of the 38th Indian Labour Conference here today:

It gives me great pleasure to be with you this morning

The Indian Labour Conference is aptly described as the Labour Parliament of India. Even for someone who has completed forty-five years in India’s Parliament, it makes me feel happy that this is the third consecutive time I am attending your Parliament.

I have often wonder how right thinking and far-sighted were those pioneers who conceived of this tripartite institution, where the workers, the employers and the Government meet and discuss issues of contemporary and mutual interest.

For the strength of any institution lies in how it proves its relevance when the external environment, which gave birth to it, changes. The Indian Labour Conference has passed this test with flying colours.

Much has changed in the economic context, the industrial setting and the labour scenario in the past four decades. But the usefulness of a tripartite platform for harmonizing the perspectives of the three parties to this Conference has not diminished.

This vindicates the basic Indian outlook towards the relationship between labour and capital, and between them and the Government.

There was a time when some people advocated an irreconcilable class conflict in this relationship. History has proved them wrong.

Similarly, there are some voices these days that argue that labour is unimportant and dispensable in today’s age of technological revolution and economic liberalization. They too are wrong.

For next only to Nature, labour is that basic creative power which leaves its signature on everything that man makes – from the simplest to the most complex.

All technology is the creation of labour. And so are all tools that labour itself uses. Indeed, all capital is also the creation of labour.

A shopfloor worker, a farm worker, a mason, a manager, a scientist and a computer designer – all are workers in their own worthy ways.

It is not surprising that our culture has elevated the role of the worker to that of ‘Vishwakarma’ – Architect of the World.

Hence, the question of labour becoming redundant simply doesn’t arise.

Only the nature of labour, and the context in which it operates to produce socially useful goods and services, change from time to time.

A society’s needs are best fulfilled, and a nation’s interests are best advances, by responding to these changes by periodically changing the laws, regulations and procedures, so that labour’s creative power may always remain unfettered.

Of course, in so doing, the needs of labour have to be adequately met; and the interests of workers have to be safeguarded.

There can be no room for exploitation of labour by capital, because, by so doing, capital hurts itself. Besides, exploitation of man by man demeans not only the exploited but also the exploiter.

This is the basic Indian philosophy about labour and capital.

It believes in creating harmony among differing interests, where others may see an inherent antagonism.

It believes in consultation, cooperation and consensus, where others may see a case for coercion and confrontation.

The Indian Labour Conference was a product of this enlightened philosophy. May it remain true to its founding vision.

Over the years, this tripartite consultative process has helped shape many important labour laws and policies. These, in turn, have enabled us to improve the working and living conditions of the working class.

From its early sessions, the conclusions adopted by your Conference have helped to set up training institutions for workers’ education and skill upgradation, formulation of laws for elimination of child labour, adoption of better safety standards, etc.

Even today, it continues to influence our policies relating to industrial relations, workers’ participation in management, labour welfare, social security, problems of working women, and the impact of new economic policy on labour.

In a vibrant democracy like ours, we allow for full play of differences on all the issues that are discussed in this forum. It is through the expression of these sharp, sometimes polemical, differences that consensus often emerges, and we all move forward.

Friends,

The Indian Labour Conference is holding its 38th Session at a time when significant policy changes are on the anvil. When I addressed you last May, we were keenly awaiting the Report of the Second Labour Commission. As you know, the Commission has submitted its Report after a comprehensive and incisive study.

I take this opportunity to record my sincere appreciation and thanks to its Chairman, Shri Ravindra Varma, and all the members who served on the Commission, for their dedicated labour.

The Report throws useful light on many issues concerning the welfare, safety and security of labour, and the growth needs of our economy. Specifically, it endorses the broad thrust for labour reforms envisaged by the Government, while suggesting useful modifications and additional safeguards. The Government is currently examining the recommendations of the Commission and will take suitable action thereafter.

I am aware of the repeated demands for raising the ceiling limit for bonus and for introducing suitable changes in trade union recognition by identifying a truly representative negotiating agency. The Government will give serious consideration to these demands.

I would like to use this forum to once again make a strong appeal to one and all – both in and outside Parliament – for support to the Government’s agenda of labour reforms.

To appreciate the urgency of this appeal, consider the context which has made labour reforms the need of the hour.

As you are all well aware, the process of globalisation started more than decade back. It did not wait for permission from any country to do so.

The confluence of a number of fast-emerging developments has accelerated its pace. These developments embrace technology and trade, which are breaking geographical barriers; these cover tariffs and investment flows, which are breaking market barriers; and they are constantly changing product cycles as well as the cost and scale of production through innovation and R&D.

India cannot ignore these developments, except at her own peril.

On the contrary, India can benefit and prosper from these developments if we master them.

As someone has put it wittily, at the Table of Globalisation, you either have lunch or be lunch for someone else.

India does not wish to have lunch at some else’s expense. That has never been our outlook. But should we let our industry and services become weak and sick, and our markets susceptible to aggressive imports? And why should our industry and services not become strong enough to face global competition in export markets?

Take the case of our small-scale sector. It employs many more people than the big and medium industries. It also exports much more than them. And all of you know that it has enormous untapped potential for creating more employment opportunities, producing a wider variety of goods for both domestic and international markets, and bringing far greater export earnings for our country.

But for all this to happen, our small-scale industries need

  • their competitiveness to be strengthened
  • their commercial viability to be increased,
  • their technological base to be improved,
  • their equality and productivity to be stepped up,
  • their marketing to be developed, and
  • they need fresh investments to come in.

This is true for our big and medium units also.

We have entrepreneurship. We have a vast pool of skilled and hard-working labour. And, in addition to opportunities abroad, we have a huge domestic market, which is the envy of our competitors. What we need is to reform our laws, our institutions and our systems so that investments can successfully chase opportunities and potential is transformed into actual performance.

Outdated controls and unreasonable restrictions protect none, but they hurt everyone.

Dear delegates, what I am saying is already well known to you. Many of you, including our friends in labour unions, have traveled extensively and acquainted themselves with the winds of change sweeping the world.

You have seen how some of our neighbouring countries have established dominant positions in global markets, both in traditional industries such as textiles and toys, and modern industries such as computer hardware and consumer electronics. Labour reforms played an important part in their growth strategy. They also created new employment opportunities for skilled as well unskilled labour.

Therefore, reform is no longer an option. It is the only right choice to be made.

But let me make one thing once again clear. In our bid to accelerate economic reforms, we shall never dilute our commitment to broadening the social security net for workers. This is a moral and Constitutional obligation both on the Government and the employers.

  • Whether our reforms have human face or not,
  • Whether capital is caring and compassionate or not, and
  • Whether the Government agencies are sensitive or not,

is ultimately determined by how well our social security schemes work.

Our social security organizations, particularly the Employees State Insurance Corporation and Employees Provident Fund Organisation are doing commendable work in contingencies such as retirement, illness, death, disablement, etc. Still, there is tremendous scope for improvement in the content and quality of our social security schemes.

I would like the Ministry of Labour to constantly monitor their operations and incorporate the useful suggestions made by the Indian Labour Conference.

In the past few years, the Government has introduced some new social security schemes for workers in the unorganized sector, who constitute over 90% of our workforce. The implementation of these schemes too needs to be closely monitored. And since the unorganized workers are also the most vulnerable, and as they have no spokesmen of their own, it becomes the added responsibility of all of us to care for them. I salute voluntary organizations that are toiling for the welfare of workers in the unorganized sector and appeal to them to further broaden their good work.

I conclude with these observations. But not before wishing the very best to the deliberations of your two-day Conference. I am sure that it will throw up fresh ideas and practical suggestions for collective action for the well being of our working class and for the progress of our nation.

Thank you".